Jak Trillian otekla
Boule za ušima? A co takhle nějaká pod čelistí?
Když jsem v úterý špatně polkla až mi v sanici přeskočilo, netušila jsem, že to byl okamžik takřka zásadní.
Co se ve dne jevilo jen jako lehlá křeč v čelisti, se večer projevilo boulí zvětšující se při pokusu nakrmit tělo nějakými těmi živinami.
Leč přes noc splasklo a jakožto člověk poučený, že je zdravý jen do okamžiku, než jde k doktorovi, jsem pozitivně hleděla vstříc novému dni.
Ale snídaně mi předvedla novou vlnu nafukování a splaskávání, ale už ne úplně do placata. Nastal čas poradit se s internetem. Krom obligátní rakoviny, která vám vyskočí snad na každý příznak, jsem se dozvěděla, že to mohou být příušnice, obrna, cukrovka, nádor na hlasivkách. Co vám mám povídat, polévalo mě horko a zároveň mi po zádech tančila smrtka svůj studený taneček.
S nezlomnou vírou v dobro na světě jsem si vybrala napadení uzlin a zakoupila si tekutou stravu. Nikdy jsem neměla takovou chuť na jakoukoli tuhou stravu, než po dni stráveném na přesnídávkách a pribináčcích. Zežmoulala jsem opatrně k jmenovaným za celý den dva rohlíky i za cenu další bobtnací a splaskávací show provázenou bolestmi.
S postupujícím odpolednem mi bylo jasné, že z toho tak snadno nevyváznu a jak se večer stmívalo, přišly na řadu scénáře vyřezávání kusů hlasivek, opíchávání krku obrovskými injekcemi, a nevyléčitelné nádory, co mě postupně a potupně udusí. Nervy se nastálo nastěhovaly do kbelíku.
Dle jedné z rad jsem se napráskla silně česnekovou polévkou, protože jsem uznala, že česnekem nic nezkazím. O show bubliny na krku netřeba se opakovat.
Dnes ráno jsem se ale od přírodních léčidel s radostí uchýlila k chemii. Pardon všem přírodním lidem, co by na něco uměle vylaboratořovaného ani očičkem nepopatřili.
Tímto bych chtěla poděkovat jmenovitě paní doktorce Pročkové na místním ORL. Miluji profesionály, co sáhnou a ví. Zcela věcně probrala zánět slinných žláz s troskou, co před ní seděla – mnou. Dostala jsem prášíčky a radu ať hodně piju. Ani není třeba klid doma, což by se mi momentálně naprosto nehodilo.
Nic se nejí tak horké jako se uvaří. A nevědomost vaří hodně horké...
linkuj.cz vybrali.sme.sk
trillian ~ 19. srpna 2009, 15:15
|| Komentáře ||
